Pracovní činnosti ve 4. a 5. třídě: když odpad dostane druhou šanci

V posledních hodinách jsme se zaměřili na recyklaci, tedy na využití zdánlivého odpadu jako materiálu pro další výrobu.

Recyklace v praxi: tvoříme, přemýšlíme, šetříme

V hodinách Pracovních činností ve 4. a 5. třídě žáci rozvíjejí jemnou motoriku, učí se základům práce v dílně, dodržování bezpečnosti i spolupráci ve skupině. Velký důraz klademe také na to, aby žáci chápali, proč je důležité třídit a znovu využívat materiály, protože i věc, která už splnila svou původní funkci, nemusí být vždy automaticky jen odpad. Žáci samy přicházely s nápady, co by šlo vyrobit z běžných obalů a zbytků materiálu.

V rámci tohoto tématu jsme společně vyrobili dva praktické výrobky z recyklovaných a zbytkových materiálů.

1) Košťátko z PET lahví

Prvním výrobkem bylo košťátko z PET lahví. Každý žák si přinesl tři prázdné PET lahve. Děti lahve nastříhaly na proužky, čímž vznikly „štětiny“ košťátka.

V dílně jsme si zároveň vyrobili dřevěnou násadu. Pracovali jsme s dřevěnou tyčí, učili se správnému měření, úpravě materiálu a bezpečné práci s nástroji. Následně jsme nastříhané PET lahve k násadě připevnili a vzniklo funkční košťátko, které si žáci odnesly domů.

Výrobek žáky bavil nejen tím, že byl praktický, ale také tím, že si mohly samy ověřit, že „odpad“ se dá proměnit v užitečnou věc.

2) Periskop z projektu Recyklohraní

Druhým výrobkem byl periskop, který jsme vyráběli v rámci projektu Recyklohraní. Použili jsme prázdné papírové krabice (od dřevěných stavebnic ptačích krmítek) a také odřezky dřevěných destiček.

Z destiček jsme si vytvořili „zrcátka“. Nalepili jsme na ně zrcadlovou fólii. Zrcátka jsme potom pomocí tavné pistole připevnili do rohů krabice tak, aby odrážela světlo správným směrem. Do krabice jsme vyřízli otvory naproti zrcátkům a periskop byl na světě.

Výroba periskopu krásně propojila více oblastí najednou, kromě práce s materiálem a přesnosti při měření jsme si povídali i o tom, jak funguje odraz světla a proč periskop „vidí“ i tam, kam běžně nevidíme.

Petr Kyncl